Sportovní psycholog: Klíčový hráč v každém vítězném týmu

 Doba čtení: 4 minuty

Vítězství se nerodí jen na hřišti, ale i v hlavách hráčů. Mnoho fanoušků si neuvědomuje, že týmový úspěch nespočívá jen ve fyzické kondici a talentu, ale také v psychické odolnosti a soudržnosti kolektivu. Sportovní psycholog pomáhá odhalit skryté bariéry, které mohou tým brzdit, a učí hráče i trenéry efektivní komunikaci a mentální odolnosti. Jak vypadá jeho práce v praxi? Jaké faktory nejčastěji ovlivňují výkon sportovního týmu? A jaké techniky pomáhají k lepší spolupráci a motivaci? 

Neviditelná síla za týmovým úspěchem

Lidé, kteří sledují týmové sporty pouze jako fanoušci, si obvykle neuvědomují, co všechno může ovlivnit výsledky sportovního klubu v zápasech. Často sledují jen několik svých oblíbenců a jejich výkony. Dlouhodobé výsledky se však v týmových sportech skládají ze spousty drobných střípků, které mohou zásadně ovlivnit fungování klubu. Úkolem sportovního psychologa, který pracuje systémově, je rozložit tuto složitou mozaiku na nejmenší části a ukázat trenérům a vedení klubu, jaké faktory hrají největší roli.

Dám vám příklad z praxe. Když jsem pracoval se znojemským fotbalovým klubem, celý tým byl složen z cizinců různých národností. Vedení si do klubu vybíralo nadějné fotbalisty z celého světa. Jenže fotbalisté spolu nedokázali komunikovat. A nemluvím tu jenom o jazykové bariéře, kdy se spolu různé skupinky hráčů domlouvaly jinými jazyky. Byla tu především kulturní bariéra: hráči ze severských zemí nebo Portugalci reagovali úplně jinak, než třeba výbušní Balkánci.

Fotbalisté si pak ze zápasů odnášeli jenom to, že na ně spoluhráči pokřikují nadávky, kterým nerozumí. To postupně vedlo k izolaci některých hráčů a k rozkouskování celého týmu na malé skupinky. V tréninku i v zápasech bylo patrné, že si členové podskupinek častěji přihrávají mezi sebou, opomíjejí ostatní spoluhráče a to se pak samozřejmě odráželo ve výsledcích.

Jak z toho ven?

Všechny jednotlivé faktory, které ovlivňují sportovní výsledek, lze rozdělit na individuální a týmové. Individuální faktory jsou takové, které se týkají samotných hráčů. Třeba to, že se konkrétní hráč neumí vypořádat se stresem v zápase, a přestože v tréninku podává skvělé výkony, v zápase je přinejmenším průměrný. Nebo se pere s nějakým nedávným traumatem a nedokáže se plně soustředit na hru. I když jsou tyhle individuální faktory důležité, obvykle přijdou na řadu až později.

Na začátku mě zajímají hlavně týmové faktory. Jak spolu hráči komunikují? Dokáží si sdělovat negativní zpětnou vazbu tak, aby druhého nezranili a přitom ho posunuli k lepšímu výkonu? Jsou v týmu hráči, kteří jdou příkladem a vědomě přijali roli vzoru? Jak se v týmu řeší konflikty? Jak komunikují s trenéry? Jdou všichni hráči za stejným cílem a má vůbec klub jasně stanovené krátkodobé a dlouhodobé cíle? Jak funguje zázemí klubu? Mají hráči s kým řešit každodenní provozní záležitosti?

V první fázi tedy hráčům rozešlu dotazníky, které pokrývají všechny klíčové oblasti. Výsledky si pak ještě ověřím rozhovory s každým hráčem zvlášť. Tím získám jasnou představu, na co se v budoucnu zaměřit pro zlepšení výkonu celého týmu. Následuje vyjednávání s trenéry a s vedením klubu. Obvykle totiž najdu spoustu aspektů, které by se daly zlepšit, ale vzhledem k omezenému množství času a zdrojů je třeba vybrat několik málo priorit, na kterých budu pracovat.

Praktická práce sportovního psychologa

Teprve potom přijde na řadu samotná psychologická práce. Domluvíme se třeba, že chceme vylepšit soudržnost týmu. Chceme, aby hráči nebyli každý sám za sebe, aby fungovali jako celek. Trenéři pak obvykle dostanou za úkol uspořádat nějaké teambuildingové aktivity mimo hřiště. Úkolem sportovního psychologa je pomocí různých technik spojit tým. Mohu je vést k tomu, aby si v kontrolovaném prostředí vyříkali různé bolístky z dřívějška. Naučím je ozvat se ve chvíli, kdy mají pocit, že jim spoluhráč křivdí.

Teprve po nějaké době, pokud k tomu je prostor, začnu souběžně pracovat také na individuálních problémech jednotlivých hráčů. Nezřídka se však stává, že když vyřeším týmové problémy, ty individuální často zmizí. Hráči se naučí navzájem podporovat, starat se o sebe a celé prostředí pak působí terapeuticky.

PhDr. David Kuneš, Ph.D. – sportovní psycholog působící v Brně

Výzvy a úskalí práce se sportovními týmy

Bohužel, někdy se stává, že do toho hodí vidle vedení klubu, které třeba v nějaké klíčové fázi vymění pár hráčů nebo trenéry. Obzvláště, jedná-li se o profesionální soutěž, vnímá majitel svůj klub jako investici. Proto musí sportovní psycholog neustále komunikovat s vedením klubu a s trenéry, aby si získal jejich důvěru jako odborník, aby mu naslouchali a začali svoje kroky konzultovat s ním.

Práce se sportovními kluby není jednoduchá, vyžaduje od psychologa už určitou zkušenost. Musí se umět prosadit, neustále vysvětlovat, co dělá a proč to dělá. A musí uvažovat strategicky o několik kroků dopředu. Přesto je taková práce nejkrásnější - výsledky bývají patrné okamžitě. A to se v naší branži nestává úplně běžně.

 Autor: PhDr. David Kuneš, Ph.D. | Sportovní psycholog 

Sportovní psycholog působící v Brně. Ve své praxi se zaměřuje na práci se sportovci: jak se začínajícími, tak pokročilými i plně profesionálními. Pracuje i se sportovními kluby. Sám aktivně sportuje, mezi běžci je více známý pod značkou EUrunner.