Doba čtení: 3 minuty

Milovat to, co děláte, tvrdě trénovat a mít podporu rodiny je základ úspěchu, říká IronMan Petr Soukup

Být úspěšným vrcholovým sportovcem je splněný sen, za jehož oponou je skryto odříkání, hodiny náročných tréninků a také velká dávka tolerance od těch nejbližších. Na to, jak probíhá fyzická i psychická příprava na závody, kolik si vezme času, jak je důležitá výživa i co považuje za svůj největší úspěch jsme se zeptali úspěšného českého triatlonisty a IronMana Petra Soukupa. 

1) Petře, jaká je tvoje největší motivace? V životě i ve sportu?

Aktivity (sport, práce, koníčky) které děláte, vás musí bavit. Pokud můžete dělat práci, která vás baví, rozumíte jí, dává vám smysl, a navíc je dostatečně finančně ohodnocena, poté je to RADOST a motivaci nepotřebujete. Těšíte se na každý další den. Já mám toto neskutečné štěstí ve všech směrech!

2) Každý z nás máme někoho, ke komu vzhlížíme. Jaký je tvůj největší životní (sportovní) vzor?

Popravdě, nemám jednoho sportovce ve stylu Bolt, Phelps, Jordan nebo Jágr. Čím dál více si vážím svých rodičů a „běžných“ sportovců, kteří jsou schopni zkombinovat rodinu, práci a trénink. Dle mého je to nemožné, a proto velký respekt před těmi, kteří to dokáží, a ještě mi šlapou na paty. 

3) Máš za sebou spoustu extrémně náročných závodů, kde je potřeba si sáhnout opravdu na dno. Kolik času během týdne věnuješ tréninkům a jak často probíhají? 

V průběhu roku trávím okolo 20—25 hodin týdně čistě tréninkem. K tomu ještě připočítejte potřebnou dopravu na trénink, přípravu kola, po každém tréninku sprchu, potréninkové protažení, a moc volného času skutečně nezbyde. Nejčastěji trénuji 6 dní a 1 den aktivně odpočívám.

4) Jakým způsobem se na tuto zátěž připravuješ psychicky?

Vždy máme společně s trenérem jasně stanovené krátkodobé i dlouhodobé cíle. Největší motivací je pak jejich dosažení a zlepšení své celkové výkonnosti. Jak jsem již zmínil na začátku, pokud děláte věci, které vás baví, je to mnohem jednodušší. S psychikou tedy problém nemám.

5) Co ty osobně považuješ za svůj největší sportovní úspěch?

Očekáváte nejspíš odpověď, že jím bylo 2. místo ve věkové kategorii 30—34 let na mistrovství světa na Hawaii v Ironmanu, ale já mám jinou. Po svém úplně prvním atlonovém závodě, a tím byl aquatlon na Máchově jezeře v roce 2003, jsem byl plně odhodlán, že to již nikdy znovu nechci zažít! Dokončil jsem jej jako jeden z posledních (včetně dívek), nohy jsem měl samý puchýř (běžel jsem bez ponožek s pískem v botách) a bylo mi příšerné vedro. Nechtěl jsem však tímto výkonem skončit a odejít. Věřil jsem, že jsem schopen podat lepší výkon. Začal jsem se proto pečlivěji připravovat, řešit detaily, číst knížky, koukat na videa a postupně mě triatlon pohltil. Nyní je rok 2020 a já stále závodím. V průběhu každého závodu si říkám, že to je naposled, ale vždy se znovu a znovu stavím na start a snažím se podat 105% výkon. Důležité bylo nevzdat se a bojovat dál, to byl můj největší úspěch!

6) Ruku v ruce s tréninky, celkovým zdravím a psychickou pohodou samozřejmě také výživa. Jak vypadá tvůj jídelníček? Můžeš si dovolit jednou za čas zhřešit?

Konečný výkon v daném sportu je složen z mnoha vrstev – fyzická, taktická, technická, psychická příprava, ale i výživa, podpora rodiny, váš support. Nikdo není schopen se věnovat všem částem naplno a já vždy řeším tu, kde aktuálně cítím největší rezervy. Tím chci říci, že výživa je samozřejmě velice důležitá, ale když jsem se jí jeden čas snažil opravdu důkladně věnovat, nebyl jsem schopen dodržet potřebnou tréninkovou kvalitu, spánek a práci v rovnováze. Proto jsem upustil od předepsaného jídelníčku, na minuty přesného stravování a bezalkoholového režimu. Hřeším dost, ale mohu říci, že ŽIJU! 

7) Jsme samozřejmě moc potěšeni, že v oblasti doplňkové sportovní výživy již několik let důvěřuješ právě Inkosporu. Proč sis vybral právě naši společnost? Prozradíš nám své oblíbené a léty prověřené produkty? 

Za svoji sportovní kariéru jsem vyzkoušel již mnoho tuzemských i zahraničních značek. Jednou z nich byl i Inkospor. Produkty mi chutnaly, žaludek je byl schopen podržet a cítil jsem se po jejich konzumaci dobře, takže nebyla jiná možnost než zkusit navázat spolupráci. Nejsem zas tak velký chemik, ale rozhodně nedám dopustit na energy gely, energetické tyčinky (Energy Bar a Low GI), BCAA, Recovery drink s L-glutaminem po náročnějším tréninku a při závodě. V největší nouzi pak skvěle poslouží také ampule Guarany.

8) Teď trošku z jiného soudku. Je možné si při takovém náporu vyšetřit čas na osobní život? Jak tvé extrémní nasazení případně nese partnerka či rodina?

To je otázka spíš pro přítelkyni Karču nebo rodinu. Dle mého je bohužel dost zanedbávám. Jsou však velmi tolerantní a chápou, že tato epizoda mého života nebude trvat věčně. Nyní mě maximálně podporují a já si plně uvědomuji, že bez nich by to nešlo! Přítelkyně nevynechá jediný závod v roli supportu, táta vždy ochotně pomůže s vyladěním kola, máma uvaří potřebné zásoby jídla, švagr odběhá intenzivní tréninky po mém boku a nejbližší kamarádi při mně stojí ve výsledkově dobrých i špatných časech. Hodně lidí tuto část přípravy podceňuje, ale pokud nemáte doma dobré podmínky, nikdy z vás vrcholový sportovec nebude!