Výhledy Rakouských Alp – kde si zaběhat nebo se projít?

 Doba čtení: 4 minuty 

Jezdíte rádi běhat do hor? Českých hor už máte dost a chcete zažít Alpy a vyšlápnout si nějakou dvoutisícovku? Vydejte se k sousedům do Rakouska a zjistíte, že západně od Vídně směrem na Graz je neskutečně krásná příroda a vápencové pohoří Rax-Schneeberg. Pojďme se na něj podívat blíž a ukázat si pár nevšedních míst, které stojí za to si proběhat a projít.

Nejbližší dvoutisícové Alpy

Schneeberg je horský masiv v Dolním Rakousku, který patří mezi alpské pohoří Rax-Schneeberg. Jedná se o nejsevernější a nejvýchodnější dvoutisícové vrcholy Alp. Náhorní plošina je zdrojem pitné vody pro nedalekou Vídeň a místní vodovod dlouhý 120 kilometrů má velkou tradici. Historie je zde celkově velmi znát. Schneeberg je kultovní horou pro každého Rakušana a potkáte zde hlavně místní. V minulosti na horu vystoupali Franz Josef i milovaná císařovna Sissi. Najdete zde také nejstarší lanovou dráhu, jejíž historie sahá až do roku 1925. 

Výchozí bod pro každého

Nejtypičtějším výchozím bodem pro výlet na Schneeberg je městečko Puchberg am Schneeberg. Je to dokonalé rakouské místo, které provází motiv mloka. V Rakousku je vždy několik neplacených parkovišť a není problém zde celý den stát. V Puchbergu najdete výchozí stanici zubačky, která z 598 m n. m. vystoupá až na Hochschneeberg ve výšce 1 795 m n. m. Zubačka je hodně využívaná a rychle plná. Díky ní se na horní stanici dostane poměrně hodně turistů, ale když zvolíte trasu po svých, budete mít přírodu jen pro sebe. Po cestě nahoru si užijete nádherné alpské louky a přeběhy, kde slyšíte jen cinkání zvonců krav.

Trasu si naplánujte v klidu doma

Na vrcholy vede hned několik tras. Je potřeba se předem podívat do mapy a vědět, co které značení trasy znamená. Rakušané už svoje turistické trasy značně vylepšili a není všude jen červená značka, jak tomu bylo dříve. Červená značí jakousi magistrálu, další značky pak různé varianty cest přes vrcholy a údolí. Pokud je na mapách cesta značená celá barvou, jsou to většinou pevné cesty, dobře běhatelné a schůdné. Čárkované cesty pak znamenají těžší terén, který je hodně kamenitý, místy opravdu náročnější a né pro úplné začátečníky. Tečkovaná trasa pak už značí alpský a velmi náročný terén. Při plánování výletu na toto myslete a trasu veďte po plných a čárkovaných trasách. V pohoří se nachází také ferratové cesty, které v mapách na plné čáře mají žebřík.

Túra po vrcholcích

Zpět k ale k tomu, co vás po výstupu nahoru čeká. Už po cestě se vám začne ukazovat kaplička Elisabethkirchlein, postavená na počet císařovny Sisi. Je hned vedle konečné zubačky a je neskutečně kouzelná a zdarma přístupná. Rakušané jsou milovníci křížů a různých pomníčků na vrcholech, skoro na každém vás tedy čeká příjemné překvapení. Nad kaplí se tyčí vrchol Waxriegel ve výšce 1 888 m n. m. Příroda okolo vrcholu je krásná, plná malých horských květin. Hned za vrcholem jsou dva velikáni, kde i v létě můžete potkat zbytky sněhu. Jedná se o nejvyšší vrchol Dolního Rakouska Klosterwappen, někdy nazývaný Hochschneeberg, s výškou 2 076 m n. m. Nahoře je kromě kamenného kříže také vysílač a vrchol sám o sobě nepatří mezi nejkrásnější. Ale výhled z něj je neskutečný. Pokud je jasná viditelnost, lze dohlédnout na rovinky kolem Vídně, jezero Neusiedler See a další Alpské vrcholy v dálce.

Klosterwappen není jedinou dvoutisícovkou, kterou zde můžete zdolat. Přibližně kilometr po vrstevnici se dostanete na vrchol Kaiserstein s výškou 2 061 m n. m. Pod ním je nejvýše položená horská chata Dolního Rakouska Fischerhütte. Lze zde dokoupit vodu a i se celkem příjemně najíst. V celém pohoří je potřeba myslet na to, že zde nejsou moc potoky a studánky. Chat je ale po cestě dost a není problém vodu pravidelně doplnit.

Jak to tak bývá, dolů je většinou cesta horší jak nahoru. Klesání je zde opravdu příkré a ať už si vyberete jakoukoliv stranu kopce dolů, lehké to nebude. Nechte si na sestup časovou rezervu, tempo se zde z kopce na horních částech vylepšit opravdu nedá. Běžně vás čeká na jednom kilometru i přes 300 metrové negativní převýšení. Po několika obtížných kilometrech se ale příroda opět promění na krásné běhatelné cesty a louky.

 Autor: Vanda Nováková