Největší fitness mýty v hubnutí

  Doba čtení: 7 minut

Ještě než se pustíte do hubnutí, máme pro vás článek plný největších fitness mýtů v hubnutí. Díky tomu nebudete ztrácet čas a úsilí nad nefunkčními metodami, a půjdete si rovnou poctivě za svým cílem. Různých polopravd a mýtů se na fitness scéně objevuje spousta. Některé jako třeba voda s citronem nebo kardio na lačno jsou stálicemi v této oblasti, ale jak jdeme s dobou, tak se objevují novinky jako jablečný ocet na hubnutí a další „vychytávky“. V tomto článku si posvítíme na největší mýty ve fitness a hubnutí.

1) Potraviny na hubnutí

Hned pro začátek si vyjasníme jednu věc. Neexistuje potravina, po které by se hublo. Ani v minulosti velmi populární tukožroutská polévka nám tuky zázračně „nesežere“. A co všechny ty kámošky a kolegyně co zhubly po banánové, mléčné nebo džusové dietě minimálně 10 kg za týden? 

Jejich hubnutí nebylo způsobeno určitou potravinou, kterou konzumovaly (jakože banán má nějakou zázračnou sloučeninu, která  „pálí“ tuky), ale kalorickým deficitem. Kalorický deficit se objeví v případě, že přijmeme (strava, nápoje, doplňky stravy…) méně kalorií, než vydáme (bazální metabolismus, pohyb během dne, sport, termický efekt stravy). A to je ten celý zázrak. Drastické diety vyřazující celé skupiny potravin z jídelníčku sice mohou urychlit hubnutí, ale nejsou pro tělo zdravé, ani dlouhodobě udržitelné. 

Do kalorického deficitu se můžeme dostat, i když jíme čokoládu, pijeme alkohol nebo holdujeme smaženým jídlům. Vždy záleží na celkovém množství kalorií, které za den sníme. Samozřejmě jsou potraviny, které nám pomáhají lépe zvládat a udržet kalorický deficit. Jedná se o jídla s vysokým obsahem bílkovin a vlákniny. 

• Jaké jsou kvalitní zdroje bílkovin se dočtete v článku: Jak doplnit bílkoviny do jídelníčku? 
• O vláknině se více dozvíte v článku: Vláknina – proč je tak důležitá? 

Celkově pro zdravé fungování organismu není důležitá jen kvantita (kalorie), ale také výživová kvalita (množství bílkovin, tuků a sacharidů, vitaminy a minerální látky) potravin. Takže se nesnažme řešit jen kolik kalorií přijmeme, ale také z jakých zdrojů pochází.

2) Jablečný ocet na hubnutí

Jablečný ocet – potravina, která se někdy označuje jako elixír zdraví. Jeho užívání propaguje spusta celebrit, oblíbených youtuberů a někdy dokonce i výživových poradců. Podle různých internetových zdrojů jablečný ocet nastartuje metabolismus, snižuje pocit hladu, očišťuje organismus a dokonce by měl snižovat hladinu cholesterolu. Ani rozsah toho článku by nestačil na vypsání všech uváděných pozitiv popíjení jablečného octa na zdraví. 

Kdyby tohle všechno byla pravda, tak ani nepotřebujeme lékaře, léky a naše zdravotní potíže bychom zahnali panákem octa. Jak je to tedy s účinky jablečného octa ve skutečnosti? Jak moc kyselá je pravda? 

Abychom byli k jablečnému octu féroví, existují jisté studie, které popisují jeho účinky v podpoře hubnutí a zlepšení hladiny krevních tuků, vlivu na snižování krevního cukru, antibakteriální vlastnosti atd. Nicméně, tyto studie byly spíše menšího charakteru a pro jasné závěry nestačí. Také je dobré vzít v potaz, že když si dáme panáka octa, tak nás přejde chuť cokoliv jíst – může to být jedna z příčin v podpoře hubnutí.

Velké dávky jablečného octa mohou poškodit zubní sklovinu, způsobit zažívací potíže nebo snížit hladinu draslíku v krvi.

Závěrem, pít jablečný ocet s cílem snížení hmotnosti určitě nemusíme. Existují jiné, mnohem účinnější metody jako úprava jídelníčku a pohybová aktivita. Octová voda určitě nebude na závodní bedně o nejchutnějších nápoj, takže není divu, když si tohle odpustíte. Chuťově přijatelnější vlastnosti získá jablečný ocet například jako přídavek do salátové zálivky. 

3) Čaj na hubnutí

Čajů, které nám slibují štíhnou linii najdeme na trhu nespočet. Představa položit si nohy na stůl, popíjet čaj a zároveň hubnout je natolik lákavá, že je těžké vyzkoušení takového zázraku odolat. Ve složení čajů, které se pyšní redukčními vlastnostmi, najdeme často zelený, černý čaj nebo bylinky (lékořice, máta, kopřiva a další).

Některé čaje slibující hubnutí mohou obsahovat látky s odvodňujícími či projímavými účinky.  Z těchto čajů sice zhubneme, ale pouze ztrátou vody, která také může zapříčinit dehydrataci organismu.  

A jsou tyto čaje na hubnutí účinné? Upřímně, znáte někoho, kdo trvale zhubl díky popíjení čaje? Já taky ne. Abychom všem čajům nekřivdili, některé látky, které se v čajích nacházejí mohou mít vliv na energetický metabolismus a následně na hubnutí. Řeč je o kofeinu, antioxidantech a látce EGCG (zelený čaj). Více o látce EGCG se dozvíte v článku: Spalovače – jak fungují? 

Studií, které se na téma čajů a hubnutí zaměřilo je mnoho. Nicméně velká část z nich testovala na zvířatech. Závěry studií nejsou jednoznačné – nedoporučují přesnou dávku kolik čajů pít, aby se to ukázalo na ručičce váhy. 

Pití čaje může našemu tělu přinést nemálo benefitů (studie naznačují vliv na prevenci onemocnění srdce a cév, cukrovky nebo rakoviny). Jeho popíjení bychom si ale měli spojit spíše s pocitem pohody, než s hubnutím, které navodíme spíše změnou v jídelníčku a pohybovými aktivitami. 

4) Voda s citronem spaluje tuky 

Mám pocit, že tento mýtus je s námi od nepaměti. Nastartovat metabolismus ranní vodou s citronem se snaží nejedna influencerka nebo celebrita. Když vyměníme popíjení džusu nebo jiného slazeného nápoje za vodu s citronem, je možné, že díky tomu zhubneme. Nemůže za to, ale ten žlutý plod, ale navozený energetický deficit (přijmeme méně kalorií, než spálíme).

V případě, že si dáme skleničku vody (s citronem nebo bez) před jídlem, zaplníme si tak žaludek a ve výsledku, toho třeba sníme méně. Za případné hubnutí ale zase nemůže citron, ale kalorický deficit. To stejne platí, když jídlo nahradíme pítím této ochucené tekutiny. 

Na pití vody s citronem není nic špatného. Můžeme díky tomu za den vypít více tekutin, ušetřit kalorie (výměna za nápoj s vyšším obsahem energie) a zvýšit svůj denní příjem vitamínu C. Neměli bychom, ale vodě s citronem přisuzovat téměř mýtické účinky na hubnutí a s jejím popíjením to nepřehánět kvůli ohrožení zubní skloviny kyselým prostředím.

5) Kardio nalačno

Když už běhat nebo cvičit na podporu hubnutí, tak nejlépe nalačno, abychom z toho vytěžili maximum. Doporučení ve smyslu sportu na lačno najdeme v různých neodborných magazínech, hubnoucích fórech atd. Bohužel, nebo pro někoho bohudík se jedná o jeden z mýtů v redukci hmotnosti. 

Hypotéza benefitů kardia nalačno stojí na tom, že po nočním lačnění máme snížené rezervy glykogenu (zásobního zdroje sacharidů) a naše tělo tedy začne hned se spalováním tuků. 

Podle meta-analýzy dochází během kardia nalačno akutně k vyššímu spalování tuku oproti kardiu následováném po jídle. To, že během tréninku spálíme více tuků, ale ve výsledku nemusí znamenat, že celkově zhubneme více. Studie, ve kterých byli účastníci rozděleni do dvou skupin (jedna skupina trénovala nalačno a jedla až po tréninku a druhá se najedla a poté následovat trénink) nedokazují nějakou výhodu kardia nalačno. 

Co si z toho vzít? Záleží čistě na nás jestli nám vyhovuje cvičit nalačno, po jídle, za úplňku nebo v poledne. Důležité je si najít pohybovou aktivitu, která nás bude bavit a budeme ji dělat pravidelně. 

6) Hubnutí určité části těla

Tady máme další starý, zažitý mýtus předávaný z generace na generaci. Přeji si zhubnout stehna – budu dělat cviky na nohy a je to. Chci být hrdým majitelem „břišního pekáče”, naordinuju si 1000 sklapovaček denně a mám to! Bohužel takto jednoduše naše tělo nefunguje. 

Ať už chceme hubnout v oblasti zadku, paže nebo třeba palce na noze. V první řadě potřebujeme docílit jedné věci – kalorického deficitu. Ale musíme se smířit s tím, že cílená lokální redukce tuků prostě nefunguje. Hraje zde velkou roli genetika, někdo třeba hubne nejprve ve spodní části těla a až při nízkém procentu tuku uvidí změny i na horní části těla.  

Pomocník v tomto boji může být silový trénink. Posilováním dokážeme danou partii zpevnit a „upravovat” její tvar k obrazu svému. Dříve, než se pustíte do X-denní výzvy 100 dřepů denně s představou kulatého zadku, zvažte, zda nejistý výsledek bude stát za to. Lepší, udržitelnější a zábavnější variantou bude silový trénink, který zahrnuje svaly celého těla s lehkým zaměřením na určitou partii. 

Zároveň je vhodná úprava jídelníčku, která vám výrazně pomůže s dosažením kalorického deficitu, a tedy pro redukci hmotnosti. Pro více tipů jak na si sestavit jídelníček si přečtěte článek: Jak správně jíst? 8 zásad zdravého stravování.

7) Rychlé hubnutí

Když se ze dne na den rozhodneme, že konečně zhubneme na svou vysněnou váhu, tak to chceme hned. Vidina rychlých výsledku nás přivede k vyzkoušení přísných restriktivních diet. A tak žijeme, nebo spíše přežíváme na zeleninových salátech a šťávách. Velmi nízký energetický příjem nás dostane do kalorického deficitu a my začneme rychle hubnout. Do této fáze je to, i přes neustálý pocit hladu, celkem fajn. 

Potíž ale nastane, když se vrátíme zpět ke svému původnímu stravování. Váha jde zase nahoru, možná i výš, než byla na začátku. Přísné diety slibující rychlé hubnutí nejsou jen dlouhodobě neudržitelné, ale také zdraví nebezpečné, protože při jejich dodržování nám mohou chybět v jídelníčku některé živiny, které si tělo samo nevyrobí.  

A i když si zakoupíme nějakou předpřipravenou dietu např. v prášku, kde výrobce deklaruje obsah všech minerálních látek a vitamínů pro denní potřebu, neznamená to, že vám to bude stačit. Při rychlém hubnutí může v našem těle dojít k metabolickým změnám, navýšením potřeb některých mikroživin a své může způsobit zvýšený oxidační stres. Ve studii, která se na tuto problematiku zaměřila měli účastníci po přísné dietě deficit vitamínu D3 a C, beta karotenu, zinku, selenu a železa, i přesto, že tato dietní formule měla tyto prvky zajistit v doporučené denní dávce. 

Riziko nedostatku určité látky záleží na typu diety, kterou si naordinujeme. Např. různé ovocno-zeleninové diety pravděpodobně nezajistí naší potřebu bílkovin a tuků nebo práškové proteinové diety nezřídka opomíjejí přirozený zdroj energie – sacharidy. Rychlé hubnutí taky nemusí znamenat redukci tuků, ale dost možná ztrátu vody a ceněné svalové hmoty.  

Následky sníženého příjmu důležitých prvků ze stravy může mít nepříjemné následky jako třeba: 

• únava,
• bolest hlavy,
• nedostatek energie,
• zhoršená imunita,
• zhoršení kvality vlasů, kůže a nehtů,
• oslabený pohybový systém. 

Jak z toho ven? 

Neztrácet čas zbytečně přísnými dietami slibující zázračné, rychlé výsledky. Malými a postupnými změnami docílit úpravy životního stylu, který přijmeme za svůj. 

8) Detoxikace

Jestli je něco, kvůli čemu specialistům na výživu vstávají chlupy snad všude na těle, tak je případ, když za nimi klient dojde s požadavkem na detoxikační kúru. Na jednu stranu klienta chápeme – detoxikační diety mají často skvěle nastavený marketing s cílem přesvědčit kohokoliv o potřebě zakoupení daného produktu. Na druhou stranu je důležité si uvědomit, že pokud máme zdravé plíce, játra, ledviny a kůži, tak o odstraňování škodlivých látek se postará naše tělo. Nutno také dodat, že v současné době není dostatečná vědecká evidence dokazující účinnost těchto produktů. 

Není detox, jako detox. Některé jsou založené na pití džusů, bylinkových čajů, hladovění nebo využívání roztoků, které mají za úkol redukovat obsah střev. Nejen, že jsou detoxy nesmyslné při potřebě hubnutí, ale mohou být taky nebezpečné. Jsou lidi, kteří nám sdělují jejich skvělé zkušenosti s různými detoxikačními kůrami. To, že se cítí lépe a mají více energie může být také tím, že eliminovali z jídelníčku nevhodné potraviny typu rychlého občerstvení nebo alkohol.  

Rizika detoxů: 

• dehydratace,
• nedostatek živin,
• minerálový rozvrat,
• narušení střevní mikroflóry,
• ztráta svalové hmoty.  

Více o detoxikačních dietách se dozvíte z článku: Jarní detox – opravdu jej potřebujeme? 

9) Po proteinu zhubnu

Jak už jsme si uvedli u bodu č. 1 neexistuje potravina, po které by se hublo. Hubnutí je následkem kalorického deficitu. A ani popíjení proteinového nápoje nezaručí váhový úbytek.  Nicméně, abychom uvedli věci na pravou míru – proteiny, neboli bílkoviny mají důležitou roli v redukční dietě, a to díky těmto faktorům: 

• Dostatečný příjem bílkovin je při hubnutí velmi důležitý pro zachování svalové hmoty.

• Při trávení potravin s vysokým obsahem bílkovin naše tělo spálí více kalorií, než když se tráví jídlo převážně sacharidové nebo s vysokým zastoupením tuků. 

• Bílkoviny nás oproti ostatním živinám více zasytí a pocit sytosti nám zůstane delší dobu.

Množství bílkovin, které bychom měli denně konzumovat v redukční dietě záleží na naší tělesné kompozici a také na pohybové aktivitě. Aktivním jedincům se doporučuje min. příjem 1,4 g bílkovin na 1 kg tělesné hmotnost. V případě hubnutí se potřeba bílkovin zvyšuje na 1,6–2,4 g na kg tělesné hmotnosti. Více o užívání proteinu si přečtete v článku: Protein – proč ho užívat a pro koho je vhodný? 

10) Protein mi poškodí játra

Je až překvapivé, jak dlouho se tento mýtus ve společnosti drží. Prozatím nejsou dostupné dostatečné vědecké důkazy, které by potvrzovaly tvrzení, že vysoký příjem bílkovin nebo užívání proteinového prášku se rovná poškození jater nebo ledvin. 

Dostatečný příjem esenciálních aminokyselin, které najdeme např. v syrovátkovém proteinu, je naopak důležitý pro regeneraci organismu včetně jaterní tkáně. V případě, že nejsou naše játra v plné „kondici” může nastat zvýšený rozklad bílkovin (proteinový katabolismus) a v této situaci je nasnadě zvýšit příjem bílkovin ze stravy. Opačný scénář nastává při cirhóze jater a zvýšené hladině amoniaku, kdy se doporučuje omezit příjem bílkovin.  

Z toho nám plyne, že pokud jsme zdraví, sportujeme a třeba hubneme nebo se snažíme přibrat svaly, není nutné se bát zvýšit svůj příjem bílkovin na doporučené hodnoty (viz předchozí 9. bod).

11) Zdravá strava je dietní strava

Zde máme také silně zakořeněný mýtus, který je třeba uvést na pravou míru. Za zdravou stravu se běžně považuje konzumace ovoce, zeleniny, celozrnných obilovin, libového masa, oříšků, semínek atd. Naopak v jídelníčku se vyskytující položky typu smažený řízek,  „svíčková se šesti”, koblihy, čokoláda atd. se považují za příklad nezdravé stravy. 

Když máme v plánu „shodit” pár kilo, tak nestačí přejít na jídla, která považujeme za zdravější. Měli bychom také regulovat množství. Nestačí např. vyměnit mléčnou čokoládu za hořkou nebo sladkou čokoládovou pomazánku za čisté oříškové máslo. 

• 20 g hořké 85% čokolády obsahuje 479 kJ, mléčná čokoláda ve stejném množství má 444 kJ. 
• 20 g 100% arašídového másla obsahuje 499 kJ, pomazánka Nutella obsahuje v této porci 450 kJ. 

Z toho si můžeme jednoduše vyvodit, že ne vše co je považováno na vhodnější při hubnutí obsahuje méně kalorií. Na druhou stranu, při přechodu na méně zpracovanou stravu, kdy často automaticky navýšíme příjem vlákniny a bílkovin, nám bude stačit pro uspokojení hladu menší dávka kalorií. Také při této změně nejspíš zlepšíme příjem důležitých vitamínu a minerálních látek a snížíme konzumaci soli, jednoduchých cukrů a nasycených tuků. 

12) Když se na tréninku potím jako čert, spaluji tuk rychleji

Navléct se do několika vrstev nebo se rovnou zamotat jako rohlík do fólie, a můžem jít na věc. Když už máme sportovat, tak ať z nás lije jak z posolené cukety. Čím víc se potím, tím rychleji hubnu. Anebo ne?

Funkce pocení tkví v ochlazování organismu. To, jak moc se někdo potí záleží na spoustě faktorech jako je genetika, teplota okolí a organismu, míra trénovanosti, intenzita cvičení atd. Kdyby se množství spálených kalorií odvíjelo od mililitrů odvedeného potu, tak by sportování v chladném počasí za cílem hubnutí téměř ztratilo smysl. A všichni by místo běžeckého oblečení oblékali prostěradlo a seděli v sauně. 

Čím více se spotíme, tím více ztratíme na naši hmotnosti. Při doplnění tekutin se naše tělesná váha zase srovná. To, co vypotíme není tuk, ale voda. Proto je důležité během a po sportovním výkonu nezapomínat na hydrataci a doplnění minerálů. Ve výsledku by nám nadbytečná vrstva oblečení při sportu nepomohla v hubnutí, a ještě k tomu by ohrozila příjemný pocit při cvičení. Více o doplňování tekutin během sportu si přečtete v článku: Jak hydratovat organismus při sportovním výkonu?

13) Sacharidy bychom při hubnutí neměli konzumovat

V aktuálním trendu nízkosacharidových diet není divu, že jíst rohlík nebo rýži při hubnutí může působit skoro kontroverzně. Démonizace sacharidových potravin je přitom postavena na dezinformacích, a zbytečně nás vede k nezdravému vztahu s jídlem. 

Diety, které omezují příjem sacharidů (přílohy, pečivo, ovoce, cukr, med, obiloviny…) často fungují ne díky tomu, že jíme převážně bílkoviny a tuky, ale protože jsme snížili kalorický příjem a jsme v kalorickém deficitu. Aby dieta fungovala dlouhodobě, musí být udržitelná, což pro většinu lidí není případ nízkosacharidové diety. 

Sacharidy, jakožto významný zdroj energie, mají zejména ve výživě aktivních osob nezastupitelnou roli. Když přejdeme na nízkosacharidovou stravu, můžeme pozorovat potíže s výkonností a soustředěním, bolesti hlavy, únavu nebo potíže s vyprazdňováním. Při výrazném omezení konzumace sacharidů nepřijdeme pouze o energetický substrát, ale také o zdroj vlákniny a některých vitamínu a minerálních látek. 

Sacharidy, zejména ty komplexní mají své místo i v redukčním jídelníčku a není nutné se jich vzdávat. Na druhou stranu mohou být mezi námi jedinci, kteří jsou velmi málo aktivní a nízkosacharidová strava by pro mě mohla být přijatelná při potřebě hubnutí. Volbu vhodné diety je příhodné konzultovat s nutričním terapeutem, který doporučí a nastaví jídelníček na míru.  

• Více o sacharidech si přečtete v článku: Co jsou sacharidy? Význam ve výživě a nejhodnotnější zdroje.
• O významu vlákniny si přečtete v článku: Vláknina – proč je tak důležitá?
• Jak by měl vypadat příjem sacharidů na tréninku popisuje článek: Jak na správný příjem sacharidů během vytrvalostního výkonu.

Co si z toho vzít? 

Ve článku jsme si ujasnili některé známé mýty v hubnutí. Už víme, že neexistují potraviny, po kterých by se hublo, nespasí nás ani čaj, jablečný ocet nebo voda s citronem. Vyvrátili jsme mýty o příjmu proteinu, sacharidech a už víme, že detoxikační kůry se nám nevyplatí. Co se týká tréninku, tak už máme jasno v tom, že nucení se do kardia nalačno není nutností a hubnutí na jednom místě na těle nefunguje. Raději vsadíme na udržitelný kalorický deficit, vybereme si kardio, které nás bude bavit, nezapomeneme na posilování a máme vyhráno. 

 

Zdroje  

Khezri, S. S., Saidpour, A., Hosseinzadeh, N., & Amiri, Z. (2018). Beneficial effects of Apple Cider Vinegar on weight management, Visceral Adiposity Index and lipid profile in overweight or obese subjects receiving restricted calorie diet: A randomized clinical trial. Journal of functional foods, 43, 95-102.

Johnston, C. S., Kim, C. M., & Buller, A. J. (2004). Vinegar improves insulin sensitivity to a high-carbohydrate meal in subjects with insulin resistance or type 2 diabetes. Diabetes care, 27(1), 281-282.

Yagnik, D., Serafin, V., & Shah, A. J. (2018). Antimicrobial activity of apple cider vinegar against Escherichia coli, Staphylococcus aureus and Candida albicans; downregulating cytokine and microbial protein expression. Scientific reports, 8(1), 1-12.

https://www.health.harvard.edu/blog/apple-cider-vinegar-diet-does-it-really-work-2018042513703

Rothenberg, D. O. N., Zhou, C., & Zhang, L. (2018). A review on the weight-loss effects of oxidized tea polyphenols. Molecules, 23(5), 1176.

Khan, N., & Mukhtar, H. (2013). Tea and health: studies in humans. Current pharmaceutical design, 19(34), 6141-6147.

https://www.medicalnewstoday.com/articles/324184 

Jeong, J. N. (2018). Effect of Pre-meal Water Consumption on Energy Intake and Satiety in Non-obese Young Adults. Clinical nutrition research, 7(4), 291-296.

Vieira, A. F., Costa, R. R., Macedo, R. C. O., Coconcelli, L., & Kruel, L. F. M. (2016). Effects of aerobic exercise performed in fasted v. fed state on fat and carbohydrate metabolism in adults: a systematic review and meta-analysis. British Journal of Nutrition, 116(7), 1153-1164.

Hackett, D., & Hagstrom, A. D. (2017). Effect of overnight fasted exercise on weight loss and body composition: a systematic review and meta-analysis. Journal of Functional Morphology and Kinesiology, 2(4), 43.

Schoenfeld, B. J., Aragon, A. A., Wilborn, C. D., Krieger, J. W., & Sonmez, G. T. (2014). Body composition changes associated with fasted versus non-fasted aerobic exercise. Journal of the International Society of Sports Nutrition, 11(1), 1-7.

https://www.healthline.com/nutrition/targeted-weight-loss#TOC_TITLE_HDR_7

Vispute, S. S., Smith, J. D., LeCheminant, J. D., & Hurley, K. S. (2011). The effect of abdominal exercise on abdominal fat. The Journal of Strength & Conditioning Research, 25(9), 2559-2564.

Toji, C., Okamoto, N., Kobayashi, T., Furukawa, Y., Tanaka, S., Ueji, K., ... & Date, C. (2012). Effectiveness of diet versus exercise intervention on weight reduction in local Japanese residents. Environmental health and preventive medicine, 17(4), 332-340.

Vispute, S. S., Smith, J. D., LeCheminant, J. D., & Hurley, K. S. (2011). The effect of abdominal exercise on abdominal fat. The Journal of Strength & Conditioning Research, 25(9), 2559-2564.

Kostek, M. A., Pescatello, L. S., Seip, R. L., Angelopoulos, T. J., Clarkson, P. M., Gordon, P. M., ... & Hoffman, E. P. (2007). Subcutaneous fat alterations resulting from an upper-body resistance training program. Medicine & Science in Sports & Exercise, 39(7), 1177-1185.

Damms-Machado, A., Weser, G., & Bischoff, S. C. (2012). Micronutrient deficiency in obese subjects undergoing low calorie diet. Nutrition journal, 11(1), 34.

https://www.healthline.com/health/food-nutrition/rapid-weight-loss-dangers#2.-Your-metabolism-can-get-slower

Kim, J. E., O’Connor, L. E., Sands, L. P., Slebodnik, M. B., & Campbell, W. W. (2016). Effects of dietary protein intake on body composition changes after weight loss in older adults: a systematic review and meta-analysis. Nutrition reviews, 74(3), 210-224.

National center for complementary and integrative health [online]. 2019 [cit. 2020-01-31]. Dostupné z: “Detoxes” and “Cleanses”: What You Need To Know

https://www.nccih.nih.gov/health/detoxes-and-cleanses-what-you-need-to-know 

Paddon-Jones, D., Westman, E., Mattes, R. D., Wolfe, R. R., Astrup, A., & Westerterp-Plantenga, M. (2008). Protein, weight management, and satiety. The American journal of clinical nutrition, 87(5), 1558S-1561S.

Hector, A. J., & Phillips, S. M. (2018). Protein recommendations for weight loss in elite athletes: A focus on body composition and performance. International journal of sport nutrition and exercise metabolism, 28(2), 170-177.

Griffin, J. W., & Bradshaw, P. C. (2019). Effects of a high protein diet and liver disease in an in silico model of human ammonia metabolism. Theoretical Biology and Medical Modelling, 16(1), 1-14.

Manninen, A. H. (2004). High-protein weight loss diets and purported adverse effects: where is the evidence?. Journal of the International Society of Sports Nutrition, 1(1), 1-7.

Poti, J. M., Braga, B., & Qin, B. (2017). Ultra-processed food intake and obesity: what really matters for health—processing or nutrient content?. Current obesity reports, 6(4), 420-431.

CHERTOFF, Jane. Does Sweating Help You Burn More Calories? Healthline [online]. 2018 [cit. 2021-01-24]. Dostupné z: https://www.healthline.com/health/does-sweating-burn-calories

Bilsborough, S. A., & Crowe, T. (2003). Low carbohydrate diets: what are the potential short and long term health implications?. Asia Pacific journal of clinical nutrition, 12(4), 397-404.

 

 Autor: Markéta Tesařová

Jsem nutriční terapeutka a ráda se vzdělávám jak na poli výživy, tak sportovního tréninku. Zakládám si na ověřených zdrojích informací, a ty se snažím předávat lehce stravitelnou formou široké veřejnosti.